„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Prosinec 2008

Albert Camus: Exil a království

Albert Camus: Exil a království

L'exil et le royaume, 1957

Počátkem 50. let (20. století) Albert Camus završil druhou etapu svého literárně-filozofického díla, kdy po vytvoření filozofie absurdna (esej Mýtus o Sisyfovi, román Cizinec a divadelní hry Nedorozumění a Caligula) definoval nutnost revolty (esej Člověk revoltující, román Mor, divadelní hry Spravedliví a Stav obležení) a nyní stál před otázkou, jakým způsobem obě předešlá období završit a dát jim vyšší smysl: „7. března 1951. Ukončena první verze Člověka revoltujícího. Touto knihou se uzavírají první dva cykly. 37 let. A teď už může být tvorba svobodná?“[1].
24. Prosinec 2008
Variace na chlast

Variace na chlast

Velmi primitivní scénář hry Variace na chlast, který je založen jen a pouze předstírání podroušeného stavu a z něj plynoucího „humoru“, který je navíc umocněn nějakým tím zaklením či vulgarismem za každou druhou replikou a tvoří tak minimálně polovinu oněch „humorných“ míst, by i dle velmi nekritického přístupu svých autorů Bolka Polívky & Dodo Gombára postačovala tak k nějakému televiznímu výstupu, v jehož duchu i úrovní humoru se ostatně celé představení nese. Ale přeci jen divadlo, byť na Divadlo Bolka Polívky nemá jeho divák nijak vysoká očekávání a víc než doteky múzy odchází uspokojen, vidí-li sobě známé tváře z televizních estrád, v sobě nese vyšší dramatické nároky a tak byla absence příběhu, nápadu či snad divadelního umění nahrazena sázkou na šaškovství v kombinací s koncepcí tzv. generální zkoušky, kdy herci zapomínají svůj text, říkají repliky druhých herců, předstírají stávku, hodinový vyhazov, usmíření, … a tak až do úplného vyčerpání diváka.
Toyen: Dívčí sen, 1932

Toyen: Dívčí sen, 1932

Fenomén, kterým v českých lesích a hájích Erotická revue bez pochyby je, opřádaly po dlouhá desetiletí nejbarvitější legendy, jež vznikly z naprosté nemožnosti získat jakýkoliv její výtisk, kdy Jindřich Štyrský po předešlé zkušenosti z roku 1929, kdy cenzura zabavila značnou část nákladu českého překladu Lautréamontova Maldorora se Štyrského doprovodnými ilustracemi, Erotickou revue vycházející v celkem třech ročnících mezi říjnem 1930 a dubnem 1933 i pozdější Edici 69 koncipoval jako bibliofilský soukromý tisk v maximálním nákladu 200 výtisků, který „nesmí býti veřejně prodáván, ani vyložen, ani půjčován, ani jinak rozšiřován nebo zařazen do veřejných knihoven“.
24. Prosinec 2008
ve smyslu objektivním, osobní determinace a stupňů uvědomění

Schůze první 27. ledna 1928

»André Breton: Muž a žena souloží. Jak a kdy se muž dozví o ukojení ženy? Yves Tanguy: V nepatrných výjimkách. Breton: Jsou nějaké objektivní způsoby, kterými je to možno zjistit? Tanguy: Ano.
24. Prosinec 2008
ve smyslu objektivním, osobní determinace a stupňů uvědomění

Schůze druhá 31. ledna 1928

Louis Aragon: Je politováníhodné, že jsme se nemohli všichni v jediné schůzi vyjádřit o otázkách, které byly položeny. Dnes, není možno se k nim opět vraceti, ač je nelze pokládati ještě zdaleka za vyčerpané.
24. Prosinec 2008

Ukázka ze Superarbitrií české lékařské fakulty

Referent: Reinsberg

Dne 21. dubna t. r. učiněno Františce P-ové, 151eté dceři chalupníka ze S., násilí. Poškozená udala při výslechu svém dne 10. května, že byla dne 21. dubna před polednem na panské pasece p-ské na kopřivách pro housata. Tam sešla se s Karlem P., 191etým čeledínem z S., který k ní přistoupil a, nastaviv jí nohu, ji porazil, takže padla na pravý bok, načež přiskočiv k ní, ji převalil na znak, odkryl jí sukně a roztáhl nohy řka, „že ji to udělá“; když děvče křičelo a plakalo zacpal ji levou rukou ústa, klekl si jí mezi nohy, strčil jí nejprve prst do přirození a lehl si pak na ni.
24. Prosinec 2008

R.

Ve velmi vážném pojednání Jacoba Carmona, konsistoriálního vévodského advokáta a prokurátora, archiváře a sekretáře, (vydaném „Rostochii Typis Job. Wepplingii“) s názvem „De praeludiis tourturae“ (O předehrách mučení), které přednášel při slavném uvedení v nejvyšší pocty a přednosti v obojím právu dne 8. března 1707 „in illustri ad Varnum Academia“ za předsednictví Joh. Joachima Schoepffera, učeného právníka, vévodského rady, děkana fakulty právnické, jest vylíčen v pochmurné souvislosti příběh velmi životný a poučný takto: “... Mám za to, že musím svůj názor objasniti na případě, hodném vskutku pozornosti, který byl předložen v roce 1703 právnické fakultě Roztocké.
24. Prosinec 2008

Anthologie z Theologie moralis svatého Alfonse z Liguori, učitele církevního (1696-1787)

Sanchez i jiní popírají, že by bylo smrtelným hříchem, vloží-li muž svůj úd do úst ženy. Správnější je však názor kladný, poněvadž pro teplo je tu veliké nebezpečí sebeprznění. Děje-li se to však jen zběžně a činí-li tak muž jen proto, aby se vzrušil pro přirozenou soulož, pak to někteří otcové církevní omlouvají.
24. Prosinec 2008

neboli Tajné příručky zpovědníka sepsané Mgr. Brouvierem, biskupem v Mansu

Maluje-li se žena jen proto, aby se líbila mužům, nemyslíc na legitimní manželství, páchá smrtelný hřích.
24. Prosinec 2008
Bohatý soukromník, který žil, protože jedl, rozhodl se, že mě dostane za manželku, anebo že zemře. Má matka, která nosila kalhoty místo otce, smluvila tedy sňatek.
Přišla noc, kdy jsem mu měla dát. Pecivál na ni čekal jako sedlák na žně a třásl se na chvíli, kdy bude míchat svá vejce v mé pánvi. Má matka však věděla, že jsem někde na cestě životem ztratila blánu. Zařízla jednoho ze svatebních kapounů, krví naplnila vaječnou skořápku, poučila mě, jak se mám upejpat, položila mě do postele a krví pomazala pysky, mezi kterými se narodila má Pipa.