V noci jsem snil, že jsem motýlem

Přestože je Marcel Proust autorem pouhých dvou románů, Radosti a dny a Hledání ztraceného času, a jeho dílo zůstalo zcela bez následovníků i bez vlivu na další vývoj francouzské i světové literatury, bývá jeho jméno i těmi největšími génii 20. století vyslovováno jen s nejvyšší, takřka náboženskou, úctou.

Už jen suchá fakta hovořící o dvouletém natáčení a takřka desetileté přípravy, kdy byl scénář v 80.  letech původně vytvořen pro nerealizovaný projekt divadla Laterna Magika, ale i jméno svého stvořitele, scénáristy, výtvarníka a režiséra Jana Švankmajera, jenž jako jeden z mála, ne-li jako jediný současný český filmový tvůrce, vzbuzuje celosvětové uznání a respekt, dávají znát, že Lekce Faust svou kvalitou, zpracováním i významem vysoko překračuje nynější podprůměrnost české kinematografie, a jedná se o i ve světě zcela bezprecedentní projekt, jenž plynule navazuje na dřívější Švankmajerovo dílo.

Cyklus Tři barvy navozuje lehké asociace s barvami francouzské trikolóry, revolučním heslem Volnost, Rovnost, Bratrství, navíc pak doplněné psychologickým podtextem svých hlavních hrdinů, kde jsou jednotlivé části volně provázány pomocí symbolických odkazů, ale každá část tvoří naprosto samostatný, ba indiferentní celek. Ba režisér Krzysztof Kieślowski pro každou z „barev“ sestavil zcela odlišný filmový štáb.

Jako zjevení na divadelním nebi se jeví letošní premiérová inscenace Studia Marta v Brně Večer tříkrálový Williama Shakespeara, která s plnohodnotným zachováním originálních slovních přesmyček (scénář byl vytvořen s přihlédnutím k překladům Martina Hilského a Aloise Bejblíka) převedla původní středověký děj do nedaleké současnosti (přesněji do 30. let 20. stol.) tak, že společně se značným osekáním děje hra získala nejen žhavou aktuálnost, ale společně s komediální přímočarostí i podtext červené sexuální linie.