„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Listopad 2011

Ian McEwan: Solar

Ian McEwan: Solar

Solar, 2010

Ke globálnímu oteplování můžeme zaujmout celou řadu postojů a to od ideologického popírání až k fanatickému ekologismu s počítáním vlastní uhlíkové stopy. Postoj hlavního hrdiny nejnovějšího románu jednoho z nejvýraznějších britských autorů posledních dvou dekád, Iana McEwana, profesora a nositele Novelovy ceny za fyziku Michaela Bearda, je pak směsicí osobní vlažnosti, kdy globální oteplování potažmo osud světa je asi tou poslední věcí, která by jej zajímala, a profesního pragmatismu. - Blairova vláda se rozhodla v očích veřejnosti napravit svou značně pošramocenou reputaci tím, že zřídila ústav pro výzkum alternativních energií, a jeho ředitelem byl díky svým konexím zvolen právě Michael Beard.
Vít Klusák: Vše pro dobro světa a Nošovic

Vít Klusák: Vše pro dobro světa a Nošovic

Ač by se snad ze statistik filmových návštěvníků mohl zdát opak, současnou českou režijní jedničkou z hlediska úspěchu na zahraničních festivalech ale i co do ohlasů a recenzí v zahraničním tisku, není ani legenda zejména let 90. Jan Svěrák, ani matodor posledních dekády Jan Hřebejk či divácky asi vůbec nejúspěšnější Jiří Vejdělek, ale Vít Klusák. Že vám jeho jméno nic neříká? Ano, Vít Klusák, jenž je jen na okraj synem asi vůbec nejvýznamnějšího českého jazzmana Emila Viklického, není na rozdíl od výše jmenovaných zrovna objektem zájmu bulvárních novinářů. O to více známější, proslavenější a zejména pak kontroverznější jsou však jeho snímky počínaje Českým snem a Českým mírem, které natočil ve dvojici se svým kamarádem a spolužákem z FAMU Filipem Remundou, či jeho zatím poslední opus s února tohoto roku Vše pro dobro světa a Nošovic.
22. Listopad 2011
Největší z Čechů

Největší z Čechů

Robert Sedláček je absolventem dokumentární tvorby na pražské FAMU a k dnešnímu dni natočil necelou dvacítku dokumentárních filmů. - Z nich největší mediální ohlas rozruch vzbudil dokument z roku 2007 Miloš Zeman – nekrolog politika a oslava Vysočiny. V roce 2006 však Sedláček sběhl z oblasti dokumentu k celovečernímu hranému filmu a úspěšně debutoval snímkem Pravidla lži, který vzbudil jak značný zájem diváků, tak úspěšně zabodoval u filmové kritiky, kdy si odnesl všechna významná česká filmová ocenění.
Jan Hřebejk: Nevinnost

Jan Hřebejk: Nevinnost

Jan Hřebejk se do českého filmu uvedl jako scénárista jedné z nejlepších komedií, jaká byla v posledních dvaceti letech natočena - Pějme píseň dohola, která však měla premiéru pro film ve zcela nešťastném roce 1990, kdy nikdo nechodil do kina a tak divácky nesmrtelnými se staly ale až jeho vlastní režijní komediální opusy à la Šakalí léta (1993), Pelíšky (1999), Musíme si pomáhat (2000), ale i Pupendo (2003) či Horem Pádem (2004). Pak ale jako by ale došla lehkost, nadhled a humor a počínaje Kráskou v nesnázích (2006) se pustil do dramatického žánru, kdy se pod rouškou relativizace dobra a zla snaží reagovat na soudobou společenskou atmosféru.
Thomas Mann: Kouzelný vrch

Thomas Mann: Kouzelný vrch

Der Zauberberg, 1924

Thomas Mann, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929, proslul zejména svou novelou Smrt v Benátkách z roku 1912, ve které se v postavě svého alter ega Gustavu von Aschenbachovi veřejně vyznal ze své latentní homosexuality. Dalším z proslulých Mannových románů je se Smrtí v Benátkách zdánlivě nijak nesouvisející Kouzelný vrch, jenž začal psát na základě několika týdenní návštěvy své ženy Katie v plicním sanatoriu ve švýcarském Davosu. Mann zde byl fascinován postavami tuberkulózních pacientů, kteří dokázali žít ve zcela jiné rychlosti plynutí času s přísným dodržování léčebných procedur s mnohahodinovými pobyty na lehátku na mrazu a vůbec odlišné vnímání světa i lidí pacientů ze sanatoria a obyvatel z rovin.
Andrzej Wajda: Muž z mramoru

Andrzej Wajda: Muž z mramoru

Andrzej Wajda je již od 2. poloviny 50. let vůdčí osobností polské kinematografie, kdy svými filmy spustil hned několik revolucí, které svým dopadem dalece přesáhly oblast uměleckého vyjádření. - Ve snímku Popel a démant zásadně přehodnotil standardní ideologický model komunistického protinacistického odboje ve 2. světové válce. Ještě významnějším počinem co do námětu, diskuzí, které následně rozpoutal, ale zejména co do vlivu na polskou kinematografii jako celek, byl jeho počin z roku 1976 Muž z mramoru, který inicioval vznik tzv. kina morálního neklidu. V neposlední řadě pak značný rozruch vzbudil jeho politicky motivovaný snímek z roku 2007 Katyň, jenž ač zdaleka nepatří mezi Wajdova nejzdařilejší díla, dostal se například i do české mainstreamové distribuce, kam obecně evropská kinematografie nemá takřka žádný přístup.