„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Sezóna 2008-2009

14. Červen 2011
Dejvické divadlo: Dračí doupě

Dejvické divadlo: Dračí doupě

Stolní hra dračí doupě (v originále Dungeons & Dragons) je známa a hrána především mezi čtenáři žánru fantasy s jejím předním představitelem v osobě Johna R.R. Tolkiena. Přesto, že podobně jako Tolkienovo dílo, byla určena pro děti, našla si hra od roku 1974, kdy byla poprvé vydána, desítky miliónů hráčů především mezi studenty a mladými lidmi. U nás pak našla značné oblíbenosti mezi informatiky a počítačovými geeky, tedy fakt, že se Dejvické divadlo rozhodlo na tento, řekněme, infantilní námět nastudovat plnohodnotné představení, budí od počátku nesmírnou zvědavost, jak se divadelní tvůrci dokázali s tímto vyrovnat a současně nesklouznout k nastíněné infantilnosti.
17. Červenec 2009
Eva, Eva!

Eva, Eva!

Gazdina roba Gabriely Preissové, jež byla poprvé inscenovaná v roce 1889 na scéně Národním divadle, je textem stále natolik živým, že v sezóně českých divadel takřka nemine rok, aby hra nebyla znovu a znovu nastudovávána ve stále nových a nových dramatických interpretacích. Za všechny příklady jmenuji tu z poslední doby asi vůbec nejvydařenější v podání divadla Na zábradlí v režii Jiřího Pokorného.
13. Červenec 2009
Mouchy, blázen a jeptiška

Mouchy, blázen a jeptiška

Spojit do jednoho neoddělitelného, vzájemně se prolínajícího a překrývajícího celku hru Blázen a jeptiška od slavného polského dramatika, spisovatele, kritika a zejména provokatéra všeho druhu, Stanislawa Ignacy Witkiewicze, a jednoaktovou hříčku Mouchy českého divadelního režiséra, příležitostného dramatika a překladatele, ale zejména propagátora alternativního divadla, Huberta Krejčího, by se navenek mohl zdát velmi nepodařený nápad - vždyť mezi tvůrčím obdobím obou autorů leží jak II. světová válka, tak odstup takřka půlstoletí.
12. Červenec 2009
Osmdesátdevět

Osmdesátdevět

Bez ohledu na výsledné kvality a dojem se dvojici začínajících tvůrců Jiřímu Honzírkovi a Jakubu Mackovi v představení 89 zdařil počin veskrze heroický, ba naplnili to, o čem může pouze snít nejeden ostřílený matador - svého diváka do představení nejen vtáhnout ale i zapojit tak, aby se stal nedílnou a neopakovatelnou součásti daného představení.
Cirkus Havel

Cirkus Havel

Divadelní událostí roku 2007 byla novinka, že Václav Havel napsal (přesněji také po dvaceti letech dopsal) novou hru. Událostí sezóny minulé pak byla její premiéra v divadle Archa pod režijní taktovkou Davida Radoka s Janem Třískou v Hlavní roli. To, co zůstalo pod pokličkou, je fakt, že o zinscenování hry měla zájem celá řada českých divadel, ale nakonec svou šanci získalo krom zmíněné Archy zatím jen Klicperovo divadlo z Hradce Králové a to díky protekci k dlouholetému Havlovu příteli, potažmo dvornímu inscenátorovi Havlových her, Andreji Krobotovi. (Z dalších světových divadel zmiňuji ve zkratce londýnské Orange Tree, bratislavské Národní divadlo a divadlo Ateneum z Varšavy).
Hamlet

Hamlet

Hamlet. To není pouhá hra. Hamlet je současně i divadelní normou. Divadlo, jež by neuvedlo Hamleta, není skutečným divadlem. - Tedy alespoň v této asociaci se mi jeví letošní premiérové uvedení Hamleta v rámci brněnského divadla Husa na provázku. V nastudování bez hlubších souvislostí, bez vyřčených otázek, bez odpovědí. Neboli Hamleta pro Hamleta, ale zejména pro své zviditelnění, kdy jako by se Huse zkrátil dech a tak na diváka vytáhla ten nejtěžší kalibr.
Večer tříkrálový aneb Co kdo chce

Večer tříkrálový aneb Co kdo chce

Jana Janěková se přes relativně značný počet televizních, filmových ale i divadelních rolí zapsala do povědomí širší divácké obce zejména svým hereckým „výkonem“ v někdejším pokusu televize Nova o americký sitcom v českém hávu, Nováci. Méně známé je pak již v posledních letech dominantnější specializace, co by divadelní režisérky a příležitostné dramaturgičky, kdy krom scén regionálních moravských divadel působí zejména jako vedoucí pedagožka, potažmo umělecká vedoucí, ateliéru muzikálového herectví divadelní fakulty JAMU v Brně.
20. Březen 2009
Marnie

Marnie

Majstrštyk, neboli doslova chladnokrevná a do dokonalosti všech složek dovedená režie Jana Antonína Pitínského - to je Marnie, inscenace na motivy románu Winstona Grahama, kterou Pitínský, jak naznačuje podtitul Horor jako od Hitchcocka, mimo jiné i vzdává hold stejnojmennému filmu Alfréda Hitchcocka z roku 1964.
17. Únor 2009
Portugálie

Portugálie

Současný maďarský básník, esejista, spisovatel, filmový scénárista a v neposlední řadě i divadelní dramatik Zoltán Egressy v českých zemích již více než zdomácněl, kdy obzvláště jeho v pořadí první divadelní počin, tragi-komediální frašku Portugálie z roku 1997, zinscenovala hned celá řada předních českých divadel - počínaje v Činoherním klubu v roce 2001 a zatím konče ve Studiu Marta v sezóně letošní.
17. Únor 2009
Dobrý bůh z Manhattanu

Dobrý bůh z Manhattanu

Mělo-li se představení Dobrý bůh z Manhattanu, které svou premiérou v září otevírá celou divadelní sezónu absolventského ročníku divadelní fakulty JAMU v Brně, stát pomyslným šperkem, jež by svou nabroušeností a leskem dokázalo strhnout diváka tak, aby se věrně vracel na místo činu a oddaně zhlédl zbylých 7 premiér, pak výsledný dojem silně zaostal. Ba, nebýt faktu, že jsem inscenaci Dobrý bůh z Manhattanu shlédl až jako druhé v pořadí po mimořádně kvalitně nastudované Porutugálii, dost možná, že bych zůstal odrazen od všech dalších pokusů a letošní produkci Studia Marta zcela vynechal.
16. Únor 2009
Studio Marta

Studio Marta

Volně inspirováno životem a dílem Edvarda Muncha
Představení Ateliéru výchovné dramatiky pro neslyšící, divadelní fakulty JAMU, se především nese v intencích osnov oborového studia. Představení tak více než na avizovanou parafrázi života a díla Edvarda Mucha klade více důraz na použití všech prostředků pohybové průpravy - akrobacie, tance či žonglování a podbízí se tak paralela s povinnou sestavou v krasobruslení, kdy se choreograf více než vlastní vyjádření musí sledovat zařazení všech požadovaných prvků.
12. Únor 2009
Klicperovo divadlo: Odcházení

Klicperovo divadlo: Odcházení

Bylo-li uvedení zatím poslední hry Václava Havla Odcházení v pražském divadle Archa přijato s rozpaky, uvedení v londýnském Orange Tree s chladným přijetím, pak v pořadí třetí nastudování tohoto Havlova absurdně laděného dramatu v královéhradeckém Klicperově divadle lze připodobnit ke známé pohádce Christiana Andersena Císařovy nové šaty - ano, Havel je v něm nejen zcela nahý ale i prázdný a vykrádající jak sebe sama tak Antona Pavloviče Čechova, Williama Shakespeara, Samuella Becketta či Eugèna Ionesca.