V noci jsem snil, že jsem motýlem

„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Domů » Archív dle měsíců

Leden 2009

Kategorie
24. Leden 2009
Velice modrý pták

Velice modrý pták

Při sledování poslední premiéry Divadla Husa na provázku Velice modrý pták, nastudované dle dramatu Maurice Maeterlincka Modrý pták z roku 1908, se v prvé řadě naskýtá neodbytná otázka, pro jakého diváka je tento typ představení, jež koliduje někde mezi mírně pokleslejší hudební revue, tak ji dobře známe z produkce brněnského Městského divadla, a v loňské sezóně neúspěšně oživenou Baladou pro banditu, určen? Opravdu to není pouhý přelud a nesnaží se co do dramaturgického výběru Husa přetáhnout středostavovského diváka, častěji pejorativně nazývaného maloměšťáckého a diletantského, právě z pozlaceného Městského divadla kam Velice modrý pták svým velmi chabým nastudováním, mizernými hereckými výkony, o textech písní Milana Uhdeho ani nemluvě, patří?
Kategorie
24. Leden 2009
Dino Risi: Vůně ženy

Dino Risi: Vůně ženy

Vůně ženy, jež tvoří to nejlepší z toho, co následovalo po vrcholu, kterého italská kinematografie dosáhla v 50. a 60. letech, je založena na skvělé spolupráci režiséra Dina Risiho, kameramana Claudia Cirilloa a Vittoria Gassmana v hlavní roli kapitána Fausta tak, že ač je Vůně ženy co do koncepce natočena jako komedie, obsahuje nejen mnoho vážných témat, ale má i existenciální podtext.
Kategorie
24. Leden 2009
Dino Risi

Dino Risi

Kategorie
24. Leden 2009
George Orwell: Nadechnout se

George Orwell: Nadechnout se

Coming Up for Air, 1939

Přiznám se, že oproti většinovému proudu čtenářů neadoruji Orwellovu nejslavnější dvojici děl, alegorii Farma zvířat z roku 1945 a utopii 1984 z roku 1949. Naopak George Orwella oceňuji pro jeho předválečnou prózu, jež na rozdíl od výše zmíněných románů, které jej celosvětově proslavily, ba jejich prostřednictvím se stal nesmrtelným, vychází co do tématu z vlastních prožitků a zkušeností.
Kategorie
24. Leden 2009
Poslední pomazánka

Poslední pomazánka

Počáteční ideou byl projekt Divadelního ústavu v Praze, New Dramatists Associate Artists v New Yorku a divadla Na zábradlí, který má zprostředkovát vzájemnou výměnu současných českých a amerických autorů. Hra The Eviction byla sice vytipována Divadelním ústavem, avšak coby režisér, překladatel i ústřední tvůrčí element, který dal hře nejen český název - Poslední pomazánka, ale i vyznění v kontextu českého prostředí je Jiří Ornest, jenž si ve hře zahrál i jednu ze dvou hlavních rolí - Čtenáře, co do obsahu hry de facto nahrávače na herecký smeč pro Pavla Lišku, který si v roli bezejmenného Muže opět střihl roli společenského outsidera.
Kategorie
24. Leden 2009
Občan Václav Havel jede na dovolenou

Občan Václav Havel jede na dovolenou

Leitmotivem autorského dokumentárního filmu Jana Nováka Občan Václav Havel jede na dovolenou se neměl stát, jak by se snad z názvu mohlo zdát, autobiografickým portrétem Václava Havla, ale měl na Havlově fenoménu a policejních manévrech několika set příslušníků STB i řádových jednotek VB, které doprovázely Havlovu týdenní „dovolenou“ v srpnu 1985, znázornit naprostou absurdnost policejního státu.
Kategorie
24. Leden 2009
Luc Besson: Léon

Luc Besson: Léon

Na konci 80. a minimálně do poloviny 90. let patřil filmový námět hrdiny - osamělého a nelítostného zabijáka přinejmenším mezi onu sortu snímků, které si sice na sebe dokážou vydělat, ale příběh i herecké ztvárnění spíše připomínají filmovou frašku.
Kategorie
24. Leden 2009
Alejandro Amenábar: Otevři oči

Alejandro Amenábar: Otevři oči

Španělská kinematografie je sice na obrovském kvalitativním vzestupu, kdy její hlavní ikona, režisér Pedro Almodóvar získal za svůj film Vše o mé matce do té doby pro španělskou kinematografii zcela nedosažitelné ocenění v podobě Oscara, nicméně k českému diváku se bohužel a to klasicky dostává pouze ona zcela umělecky vyprázdněná část, jež po vzoru Almodóvara krůček po krůčku bourá někdejší mravnostní tabu, ale krom prvoplánovitého šoku, kýčovitosti, již nemá zhola nic, co by mohla nabídnout.
Kategorie
24. Leden 2009
Juraj Jakubisko: Sedím na konári a je mi dobre

Juraj Jakubisko: Sedím na konári a je mi dobre

Juraj Jakubisko jednoznačně patří k té lepší části české kinematografie 80. a 90. let, ba jeho snímky mají tendenci o nadčasovost a poetiku, kterou Jakubisko skrývá ve snaze o surovou autentičnost. Nicméně snad jen s výjimkou Tisícročné včely z roku 1983 vždy zůstává někde na půli cesty a přes úspěšné nalézání zajímavých námětů s dobrým vypravěčským příběhem, již poměrně záhy začíná nudit.
Kategorie
24. Leden 2009
David Lynch

David Lynch

Autoři a zúčastnění

Náhodně vybrané obrázky

Den potéBoulevard des CapucinesEgon Schiele: Plachetnice na vlnící se vodě, 1907
Tomáš Odaha © 1999-2022

Syndikovat obsah:

Syndikovat obsah