„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Červen 2011

Graham Greene: Vyhaslý případ

Graham Greene: Vyhaslý případ

A Burnt Out-Case, 1961

Název novely Vyhaslý případ Grahama Greena není zvolen náhodou - v anglickém originále evokuje jak vyhaslost duševní tak fyzickou - děj románu je totiž umístěn v africkém leprosáriu u řeky Kongo. A jako „vyhaslost“ je označován stav nemoci, kdy je u malomocného kompletně napadena nervová soustava, s vedlejším efektem v podobě odpadlých měkkých tkání a končetin. Toto zmrzačení však nemocnému přináší úlevu od jinak nesnesitelné bolesti.
Kategorie
13. Červen 2011
14. Červen 2011
Dejvické divadlo: Dračí doupě

Dejvické divadlo: Dračí doupě

Stolní hra dračí doupě (v originále Dungeons & Dragons) je známa a hrána především mezi čtenáři žánru fantasy s jejím předním představitelem v osobě Johna R.R. Tolkiena. Přesto, že podobně jako Tolkienovo dílo, byla určena pro děti, našla si hra od roku 1974, kdy byla poprvé vydána, desítky miliónů hráčů především mezi studenty a mladými lidmi. U nás pak našla značné oblíbenosti mezi informatiky a počítačovými geeky, tedy fakt, že se Dejvické divadlo rozhodlo na tento, řekněme, infantilní námět nastudovat plnohodnotné představení, budí od počátku nesmírnou zvědavost, jak se divadelní tvůrci dokázali s tímto vyrovnat a současně nesklouznout k nastíněné infantilnosti.
Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád

Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád

Leo Rosten sice vystudoval filozofii a ekonomii, ale po svém absolutoriu počátkem 30. let nemohl vzhledem k hospodářské krizi získat práci ve svém oboru a proto po několik let vyučoval angličtinu na večerní škole pro přistěhovalce. Své zážitky poté zhmotnil v sérii povídek v prestižním časopise The New Yorker. Aby ale tyto humoristické črty nebyly spojovány s jeho badatelským dílem a neohrozily tak jeho vědecké stipendium, vydával je pod pseudonymem Leonard Q. Ross.
Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího

Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího

Death of a Salesman, 1949

Arthur Miller je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších divadelních tvůrců 20. století. Mnoha lidem je však paradoxně více znám pro své, v pořadí druhé, manželství s Marylin Monroe anebo svým krátkým angažmá v Americké komunistické straně v polovině 30. let. Ti divadla znalejší pak asi okamžitě vychrlí názvy nejznámějších Millerových her à la Všichni moji synové (1947), Smrt obchodního cestujícího (1949), Čarodějky ze Salemu (1953) či Pohled z mostu (1955).
Irvine Welsh: Acid House

Irvine Welsh: Acid House

The Acid House, 1994

Poté, co skotský rodák z Edinburghu Irvine Welsh v roce 1993 vydal svou románovou prvotinu Trainspotting, respektive v roce následujícím povídkovou sbírku Acid House, jako by obrátil list v dějinách literatury a doposud kultovní autoři à Charles Bukowski, Jack Kerouac či William Seward Burroughs, kteří ještě zdaleka nestihli být přeloženi a vydáni v českém jazyce, beznadějně zapadli do propadliště dějin s tím, že jejich provokativní, ba často i exhibující próza, se v porovnání s Welshem stala četba pro čtenáře tak maximálně školou povinných.
Fritz Lang: Ministerstvo strachu

Fritz Lang: Ministerstvo strachu

Režisér Fritz Lang je jedním z nejpřednějších představitelů vrcholného období německé kinematografie, kdy Německo v období tzv. Výmarské republiky udávalo tón a takt celému světovému filmu. Mezi jeho nejslavnější filmy patří zejména expresionistický opus Metropolis a dále kriminální drama ve stylu noir Vrah mezi námi (v originále M), ale za Langův tvůrčí vrchol lze označit celé období mezi léty 1919 až 1933, kdy autorsky spolupracoval se svou tehdejší manželkou Theou von Harbou.
Robert Ruark: Medojedky

Robert Ruark: Medojedky

The Honey Badger, 1965

Není asi čtenáře, který by není neznal osobu, život a dílo Ernesta Hemingwaye. Ostatně Hemingwayem je doslova prostoupena celá americká literatura 20. století a Hemingway tak má zaujímá pozici jednoho z nejkultovnějších spisovatelů všech dob. Avšak co čtenáři říká jméno Hemingwayova souputníka, novináře, reportéra, lovce a neúnavného dobrodruha Roberta Ruarka? V našich končinách je jeho jméno spojováno jen s jeho posmrtně vydaným románem Medojedky, který se v češtině dočkal celkem tří vydání. V rodné Americe však Ruark zcela zapadl do zapomnění, ač se v dobách svého tvůrčího vrcholu v 50. letech mohl co do věhlasu srovnávat i se svým kamarádem Hemingwayem.
Ken Kesey: Námořníkova píseň

Ken Kesey: Námořníkova píseň

Sailor Song, 1992

Ač se to zdá neuvěřitelné, protože Kena Keseye můžeme zařadit mezi nejvlivnější autory 2. poloviny 20. století, tak Kesey za svůj tvůrčí život napsal jen tři romány - kultovní Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1962 a Tak mě někdy napadá z roku 1964, po dlouhých osmadvaceti letech pak po desetileté práci v roce 1992 vydává svůj román třetí Námořníkova píseň. (Pro formu dodejme, že tuto pauzu mezi léty 1964 až 1992 Kesey vyplnil jak 5-měsíčním pobytem ve vězení za přechovávání marihuany, než byl vysekán svým právníkem, tak psal novinové články, eseje ale i pohádky pro děti.)
E.L. Doctorow: Ragtime

E.L. Doctorow: Ragtime

Ragtime, 1975

V roce 1975 napsal Edgar Lawrence Doctorow kratičkou novelu, jež se jak svým názvem tak zejména stylem odkazuje na hudební styl z přelomu století - Ragtime. Ač novela má co do objemu něco přes dvěstě stran, je v ní vystřídáno velké množství poloh, ale i vystupujících postav tak, že se v ní podařilo neopakovatelně zachytit atmosféru, jež v USA panovala mezi léty 1902 až 1917. - A to počínaje civilizačními výdobytky, kdy se americká střední třída začala považovat za nové pány světa, přes všudepřítomný rasizmus, dělnické bouře a sociální nerovnoprávnost.