„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Divadelní komedie

Dejvické divadlo: Černá díra

Dejvické divadlo: Černá díra

Zrod Černé díry byl dle jejího iniciátora a režiséra Jiřího Havelky nelehký, kdy dokonce bylo nutné v polovině zkoušek nutné vše, co bylo doposud nastudováno, zahodit a začít znovu a zcela od začátku.
Lulu

Lulu

Je již obehraným klišé, že brněnské HaDivadlo se již takřka deset let potácí ve své dramatické koncepci a snaží se najít svou vlastní tvář vedle, co do repertoáru velmi podobné, avšak co do kvality přec jen minimálně o jeden řád úspěšnější, Husy na provázku. A současné hledání pod vedením uměleckého šéfa Luboše Baláka patřilo k těm, řekněme, nejnebeznadějnějším, kdy se již chtělo po mnoha velmi nezdařilých pokusech zlomit hůl. - De facto poslední úspěšná premiéra HaDivadla, Renata Kalenská, Lidové noviny, je datována 15. dubnem 2005, tedy takřka dva roky v HaDivadle nevzniklo představení, jež by stálo za zmínku, natož za to jej navštívit.
Dámská šatna

Dámská šatna

Dramatické dílo Arnošta Goldflama lze na prvním místě uvodit jako „české“ a to v tom dobrém tak v tom i mírně pejorativním smyslu. - Goldflam své Čechy zná a proto se se svým humorem, který se trefuje do každodenní lidské podstaty bez úletů k nadčasovým ideálům, trefuje do černého. Svým svébytným způsobem tak odhaluje českého človíčka v jeho plné nahotě. Nicméně tento humor a dramatický žánr z jehož vymezených hranic Goldflam nijak nevybočuje, má svá silná omezení, kdy v prvé řadě velmi rychle vyčerpává své minimum možností tak, že shlédnout dvě Goldflamovy hry, či dvě hry pod jeho režijním dohledem, v jedné sezóně je počin na hranici sebevražedné nudy.
Poslední pomazánka

Poslední pomazánka

Počáteční ideou byl projekt Divadelního ústavu v Praze, New Dramatists Associate Artists v New Yorku a divadla Na zábradlí, který má zprostředkovát vzájemnou výměnu současných českých a amerických autorů. Hra The Eviction byla sice vytipována Divadelním ústavem, avšak coby režisér, překladatel i ústřední tvůrčí element, který dal hře nejen český název - Poslední pomazánka, ale i vyznění v kontextu českého prostředí je Jiří Ornest, jenž si ve hře zahrál i jednu ze dvou hlavních rolí - Čtenáře, co do obsahu hry de facto nahrávače na herecký smeč pro Pavla Lišku, který si v roli bezejmenného Muže opět střihl roli společenského outsidera.
Modrovous - Naděje žen

Modrovous - Naděje žen

Pavel Baďura se do paměti brněnského publika zapsal především jako režisér nezapomenutelné ba kultovní série Cult Fiction I a Cult Fiction II realizované v Divadle Husa na provázku či díky režii psychologického dramatu Já, Feuerbach v tzv. Sklepní scéně téhož divadla.
Oblomov

Oblomov

Oblomov, nejznámější to dílo Ivana Alexandroviče Gončarova, se těší poměrně velkému zájmu mnoha dalších interpretů, v čele se stejnojmenným filmovým skvostem Nikity Michalkova. Přesto ale platí, že převést tento mnohasetstránkový román do podoby dramatické tak, aby si přes nutné ořezání dějové části uchovala původní atmosféru balancující někde mezi nudou, leností, konservatismem a přímo nepřátelstvím k jakýmkoliv změnám, je výzvou, jež na svou realizaci v českých luzích a hájích čekala takřka století a půl, nicméně vyplatila se! a hra Oblomov v podání Dejvického divadla s adaptací a režií Miroslava Krobota, potažmo s excelentním Oblomovem v podání Ivana Trojana a Alexejem Nikolaječem Alexejovem alias Jiřím Macháčkem je opravdovým divadelním skvostem.
Sherlock Holmes

Sherlock Holmes

Námět geniálního detektiva z pera Arthura Conana Doyleho, Sherlocka Holmese, sice patří mezi poměrně oblíbené, nicméně jeho dramatizace v experimentálně laděném divadle Husa na provázku vzbuzuje mnohé otazníky, jak se s ním dokázala režisérka a spoluautorka scénáře Eva Tálská vyrovnat, aniž by hra sklouzla k určité, byť divácky oblíbené, variaci s překvapivým tokem děje, avšak nic nadto.
Nového uměleckého šéfa divadla Husa na provázku, Vladimíra Morávka, lze po roce jeho ustanovení do této funkce zhodnotit jen velmi nejednoznačně - na jedné straně je v divadle cítit snaha navázat na provázkovskou tradici z jeho nejslavnější éry v 70. a 80 letech, na straně druhé Morávek v této sezóně osobně nastudoval a zrežíroval představení typu Balada pro banditu či Bratři Karamazovi: Vzkříšení, ze kterých se nelze zbavit dojmu, že se Morávek rozhodl konkurovat repertoáru brněnského Městského divadla.
Jiří Jelínek: Svůdné J.

Jiří Jelínek: Svůdné J.

Trpělo-li brněnské divadlo nějakým závažným nedostatkem, pak v prvé řadě absencí spodního alternativního proudu, jenž by již ve své koncepci dělal divadlo jinak, po svém, přesto však na mimořádné kvalitní a divácky zajímavé úrovni. A tuto mezeru vycítil Vladimír Morávek, když po svém nástupu do funkce uměleckého šéfa Divadla Husa na provázku z Hradce Králové do Brna „přetáhl“ velenadaného Jiřího Jelínka, jež se nebojí rozbíjet zažité postupy v divadelní koncepci a současně autorsky i režijně zvládá takto „rozbité“ náměty na často nejslavnější a nejuctívanější dramata nejen ukočírovat, ale dát jim i zcela novou netušenou dimenzi, jež balancuje na pomezí kabaretu s navenek vystupuje jako amatérské představení s obrovskými možnostmi pro improvizaci a hereckou seberealizaci.
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor

Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor

Chtělo by se ptát, kam kráčí současná koncepce brněnské Husy na provázku? - Po nemastném neslaném oživení třicet let staré Balady pro banditu, recyklaci Bratrů Karamazových z půli 80. let se veškeré zbylé naděje upnuly na variaci na jeden a půl století starého Revizora Nikolaje Vasiljeviče Gogola. V předpremiérových plakátech Husa sice slibovala vtipnou parafrázi poměrů současné brněnské radnice, nicméně přec jen je provoz divadla z významné části hrazen z městského rozpočtu a krom potrefené husy brněnského zastupitele Petra Paulczyňského, jež se poznal v podtitulu představení „Bobčinskij, Dobčinskij a Paulčinskij“, zůstal Revizor stát tak někde napůl - náznak geniality původního Gogola v něm lze dohledat jen s oběma zavřenýma očima a slibovaný současný podtext deklarovaný „užitím odposlechů českých politiků“ zůstal daleko za vtipem Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse v jejich autorském představení Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?.
Ignáciův vzestup

Ignáciův vzestup

Ač má ze sebou brněnské HaDivadlo více než třicetiletou historii, ty skutečné dějiny se začaly psát až počátkem let 90. ve spojitosti se jmény Arnošta Goldflama a J. A. Pitínského, potažmo v jejich druhé polovině s hereckými ikonami Pavla Lišky, Tomáše Matonohy a Marka Daniela, kteří HaDivadlo povznesli na kultovní záležitost. V posledních letech však divadlo tak trochu hledá samo sebe i prostor, ve kterém by se mělo pohybovat.
15. Prosinec 2008
Jak ostatně napovídá úvodní slovo, Šťastná událost je tak trochu z jiného soudku. Dá se zde však parafrázovat rčení o malých rolích a to, že není malých her, ale jen malých herců a já si nedovedu představit, že by se tohoto „anarchistického muzikálu“ dokázal s úspěchem zhostit jakýkoliv jiný soubor, zvlášť chybí-li mu takové talenty, jako jsou Jan Herget či Pavel Gajdoš, kteří z navenek nehratelného námětu vyzískali opravdu vše.
Cult Fiction II

Cult Fiction II

I druhý díl série Cult Fiction mapující tzv. kultovní literaturu kráčí v našlápnutém kabaretním stylu plném originálního zpracování a samozřejmě plného humoru a nadsázky, když se tentokrát stal obětí Edgar Allan Poe a Howard Phillips Lovecraft.
Husa na provázku: Baletky

Husa na provázku: Baletky

Ženy mají své sny. A téměř každá žena sní o tom stát se baletkou, vznášet se a zatančit umírající labuť.
Zahradní slavnost
Dne 3. prosince 1963 byla v Divadle Na zábradlí, kde od roku 1960 působil jako jevištní technik, poprvé uvedeno absurdní drama Zahradní slavnost, jež svého autora, Václava Havla, velmi záhy proslavilo po celém světě.