„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Únor 2009

Anne Franková: Deník Anne Frankové

Anne Franková: Deník Anne Frankové

Het Achterhuis. Dagboekbrieven 12 juni 1942-1 augustus 1944, 1947

Snad ironií či paradoxem je fakt, že celosvětově suverénně nejznámějším dokumentem ilustrující pozadí genocidy Židů v průběhu 2. světové války je osobní, ne-li intimní, deník nizozemsky píšící školačky Anne Frankové. Její deník byl od svého první publikace v roce 1947 přeložen snad do všech světových jazyků, potažmo jen v češtině zaznamenal cca 10 vydání (poprvé v překladu Gustava Janoucha v roce 1956, poté ve verzi Miroslava Drápala z roku 1991, a konečně v redigci Michaely Jacobsenové v roce 2004).
Andrea Sedláčková: Oběti a vrazi

Andrea Sedláčková: Oběti a vrazi

Celovečerní filmový debut Andrey Sedláčkové Oběti a vrazi je v prvé řadě příjemným zpestřením večera pro nejednoho skalního příznivce televize. Sedláčková se jakožto scénáristka i režisérka v jedné osobě v kontextu současné české kinematografie sice neztratila, nicméně vezmeme-li si kvalitativní srovnání jen s těmi snímky, jež měly podobně jako Oběti a vrazi svou premiéru v roce 2000 - Anděl Exit, Ene Bene, Kytice, Otesánek či Samotáři, pak je kvalitativní odstup daný jak nezkušeností, tak talentem a osobními kvalitami doslova katastrofální.
09. Únor 2009

An Ideal Husband, 1895

Když konverzační komedie, tak Oscar Wilde a jeho neodmyslitelný vtip, ironie a cynismus. A byť je jeho dílo omezeno relativně krátkým tvůrčím obdobím, které bylo násilně přerušeno obviněním Wildeho z homosexuality a pozdějším odsouzením ke dvěma rokům nucených prací, patří jeho dílo nejen k nejčtenějším, nejhranějším a zejména i k nejvlivnějším.
Miloš Forman: Konkurs

Miloš Forman: Konkurs

Ačkoliv Miloš Forman vystudoval obor scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU již v roce 1955, nemohl se po celých 8 let uchytit v žádném dlouhodobějším projektu. Ba jeho výtvory z období mezi svým absolutoriem a prvním autorským filmem Černý Petr z roku 1963 lze hodnotit jen jako velmi nevyrovnané.
logo-film.png

logo-film.png

Dnes o Milošovi Formanovi, jakožto o jednom z nejlepších filmových režisérů všech dob, pochybuje asi jen málokdo, jeho skutečné filmové začátky byly v nejlepším případě nesnadné, ba, svůj vůbec první celovečerní snímek Konkurs natáčel v amatérských podmínkách svou vlastní ruční 16mm kamerou a zvuk zaznamenával opět pomocí vlastního přenosného magnetofonu.
Tomáš Vorel: Gympl

Tomáš Vorel: Gympl

Ze strany diváka je Gympl asi nejočekávanější ale i nejzdařilejší český film za loňský rok (2007). Ze strany kritika však ke Gymplu asi není příliš co dodat - Tomáš Vorel se dlouhodobě, tj. minimálně od roku 1996, kdy po šestnáctileté odmlce natočil Kamenný most, orientuje právě jen a pouze na úspěch u nenáročného diváka, kterému servíruje lehce ironicky laděné komedie s důrazem na otřelé herecké tváře. Ty tam jsou zavrženy někdejší Vorlovy ideály à la kultovní legendy Kouř či Pražská pětka.
Kategorie
09. Únor 2009
Zdeněk Tyc

Zdeněk Tyc

Zdeněk Tyc: Smradi

Zdeněk Tyc: Smradi

Zdeněk Tyc býval pro obrovské kvality své filmové prvotiny z roku 1990 Vojtěch řečený sirotek označován za nástupce Františka Vláčila a vkládaly se do něj takřka naděje, že opět pozvedne upadající význam české filmové školy. Nicméně ironie osudu rozhodla zcela jinak: Vojtěch vzhledem ke své premiéře na podzim roku 1990, tedy v období porevolučního společenského zápalu, prošel prázdnými kinosály takřka nepovšimnut, další snímky Žiletky (1993) a (1995) zcela propadly (snímek dokonce „vyhrál“ ocenění Plyšový lev za nejhorší film roku, byť asi ne zcela spravedlivě, protože jeho kvality je možné s odstupem označit za zcela průměrné), až po zatím poslední Smrady z roku 2002, které příznivější ohlasy vzbouzely spíše pro svůj angažovaný námět.
Volker Schlöndorff: Ztracená čest Kateřiny Blumové

Volker Schlöndorff: Ztracená čest Kateřiny Blumové

Německá kinematografie jako by se doposud nevzpamatovala z hromadného exodu svých nejpřednějších tvůrců po nástupu Hitlera a zákazu další filmové činnosti těch, kteří zůstali a aktivně šířili nacistickou propagandu tak, že poválečný německý film lze ve svých ambicích spíše připodobnit k druho- či spíše k třetiřadé produkci amerického Hollywoodu.
Krzysztof Kieślowski: Amatér

Krzysztof Kieślowski: Amatér

Krzysztofa Kieślowského můžeme bez přehánění prohlásit za jednoho z nejsilnějších a nejvýraznějších filmových tvůrců všech dob. Jeho cesta k filmu však nebyla nijak přímočará, ba naopak prvních deset let své poměrně krátké umělecké kariéry musel věnovat natáčení dokumentárně propagandistických filmů v intencích socialistického realismu z prostředí továren a pracujícího lidu.