„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Únor 2009

Alice Nellis: Tajnosti

Alice Nellis: Tajnosti

Po shlédnutí nejnovějšího snímku Alice Nellis Tajnosti si v prvotním opojení nelze nepovzdychnout, že po sentimentálních slátaninách à la Vratné lahve Jana Svěráka či Medvídek Jana Hřebejka v letošní české produkci konečně vznikl snímek, který dokáže z české reality snoubící banalitu s géniem průměrnosti (což jsou typické znaky „úspěšného“ českého filmu poslední dekády) vyzískat téma a zpracování, jež dokonce dává připomenout magický realismus Federica Felliniho.
John Cameron Mitchell: Shortbus

John Cameron Mitchell: Shortbus

Přijetí snímku Shortbus homosexuálně angažovaného režiséra Johna Mitchella se asi dle všech očekávání setkal s velmi rozporuplným přijetím, počínaje velkou publicitou při své loňské premiéře na festivalu v Cannes, přes ocenění na mnoha světových festivalech, až po velmi vlažné přijetí na straně divácké veřejnosti. V České republice se de facto promítal jen v rámci festivalu Mezipatra, řekněme s nadprůměrně tolerantním sociálním vzorkem. Hodnocení obecně pak balancuje na stupnici mezi prvopočátečním šokem a nudou, kdy poměrně zdařile postavená výchozí zápletka je utopena v příliš násilném boření tabu a zejména křečovitými nehereckými výkony vesměs z řad přátel režiséra, civilně hudebníků a DJů.
02. Únor 2009
02. Únor 2009
Václav Havel: Odcházení

Václav Havel: Odcházení

Václav Havel napsal novou hru - toť i bez jakéhokoliv hodnocení kvalit divadelní událost posledního desetiletí. Nicméně Václav Havel napsal dobrou hru, ba lze říci nejlepší hru, co kdy napsal.
02. Únor 2009
Jan Hřebejk

Jan Hřebejk

Režie:

02. Únor 2009
Jan Hřebejk: Kráska v nesnázích

Jan Hřebejk: Kráska v nesnázích

Režisér a scénárista Jan Hřebejk rozhodně patří k té lepší části současné české kinematografie, což ostatně dosvědčuje velká řada ocenění, jež si jeho filmy takřka každoročně odnášejí z výročních filmových cen. Nicméně současně lze filmovou tvorbu Jana Hřebejka charakterizovat jako zcela podbízející se nevkusu většinového diváka, kdy napodobuje osvědčenou kombinaci, jež české kinematografii vládne od počátku 70. let, kdy byla nastupující cenzurou a zákazy umlčena generace tzv. nové české vlny. To jest komedie, jež nezávazně a jen velmi povrchně naznačuje hlubší sociální či psychologickou zápletku, avšak výsledná forma se zmítá v neurčitosti tak, aby dokázala svého diváka nejen pobavit, ale i jej malinko provokovat a současně zůstat stravitelná i pro notorického televizního konzumenta.
02. Únor 2009
Milan Šteindler

Milan Šteindler

Milan Šteindler: Díky za každé nové ráno

Milan Šteindler: Díky za každé nové ráno

Ač si autorský počin režiséra Milana Šteindlera a scénáristky Haliny Pawlovské, Díky za každé nové ráno, svého času odnesl hned čtyři ocenění výročními filmovými cenami Český lev, lze jej přesto považovat za značně nedoceněný co do svého vlivu na další vývoj celé české kinematografie.
04. Únor 2009
Andrzej Wajda

Andrzej Wajda

  • Katyň, 2007 (Katyń)
  • Pomsta, 2002 (Zemsta)
  • Pan Tadeáš, 1999 (Pan Tadeusz)
  • Slečna Nikdo, 1996 (Panna Nikt)
Andrzej Wajda: Krajina po bitvě

Andrzej Wajda: Krajina po bitvě

Andrzej Wajda je hned po proslulém Krzysztofu Kieślowském světově nejnenormovanější polský filmový tvůrce všech dob, potažmo Tadeusz Borowski zase patří mezi nejpřekládanější polské autory tak, že o to nepochopitelnější jsou zcela mizerné kvality jejich spoluautorského snímku Krajina po bitvě z roku 1970.