„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Filmové recenze a kritiky

30. Září 2011
29. Září 2011
29. Září 2011
29. Září 2011
29. Září 2011
29. Září 2011
Karel Kachyňa: Lásky mezi kapkami deště

Karel Kachyňa: Lásky mezi kapkami deště

Poetický film Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště je nostalgickou reminiscencí na období První republiky. Děj je umístěn do dělnického Žižkova s kulisami pavlačového domu, žižkovských továren, ale i typicky žižkovských pajzlů. Film se vyznačuje realistickou atmosférou, ale leitmotiv příběhu je skryt v podobenství Adama a Evy a jejich vyhnání z ráje - mladí milenci Kajda a Pája mohou libovolně docházet do nádherné zahrady sececní vily, mohou jíst ovoce ze všech stromů, ale nesmí sníst ani zrníčko hroznového vína. - Ale Páju svede Kajdův starší bratr Pepan, Pája utrhne hrozny a je tak navěky vyhnána nejen z rajské zahrady, ale symbolicky tak končí i její první platonická láska ještě téhož věčera ji Pepan svede v hodinovém hotelu a krátce poté je i otcem vyhozena z domu.
Lars von Trier: Manderlay

Lars von Trier: Manderlay

Dánského filmového režiséra Larse von Triera není zapotřebí nijak více představovat - i mainstreamový filmový návštěvník multikin povinně shlédl alespoň jeden z jeho nejproslulejších snímků à la Melancholia (2011), Antikrist (2009), Manderlay (2005), Dogville (2003), Tanec v temnotách (2000), Prolomit vlny (1996) či Evropa (1991) a asi současně není divák, kterého by se Trierovi nepodařilo přivést až na hranici psychického trýznění. Filmy Larse von Triera jsou, pro někoho v dobrém pro jiné ve špatném slova smyslu, jen stěží zapomenutelným zážitkem, kdy kombinuje vyhraněná témata s hlavními postavami na dně psychické propasti s expresivní filmovou technikou, kdy se jako jeden ze signatářů filmového Dogma 95 vyvaruje jakékoliv formě laciné manipulace diváka.
Smrt si říká Engelchen

Smrt si říká Engelchen

Režijně-scénáristická dvojice, slovenský Ján Kadár a český Elmar Klos, natočila ve svém tvůrčím období mezi léty 1952 až 1969, kdy Ján Kadár emigroval do USA, celkem 8 filmů různorodé kvality. - Tím jednoznačně nejlepším byl snímek Obchod na korze z roku 1965, který byl v roce následujícím oceněn americkým Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Dalšími dvěma snímky, které odolaly zubu času a jsou oblíbené i současným filmovým publikem, je to provařená lidová komedie Hudba z Marsu z roku 1955 a dále snímek na motivy stejnojmenného románu Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen z roku 1963, který bývá zařazován mezi snímky československé nové vlny.
Fritz Lang: Ministerstvo strachu

Fritz Lang: Ministerstvo strachu

Režisér Fritz Lang je jedním z nejpřednějších představitelů vrcholného období německé kinematografie, kdy Německo v období tzv. Výmarské republiky udávalo tón a takt celému světovému filmu. Mezi jeho nejslavnější filmy patří zejména expresionistický opus Metropolis a dále kriminální drama ve stylu noir Vrah mezi námi (v originále M), ale za Langův tvůrčí vrchol lze označit celé období mezi léty 1919 až 1933, kdy autorsky spolupracoval se svou tehdejší manželkou Theou von Harbou.
Serpico

Serpico

Režisér Sidney Lumet má ve své více než šedesátileté kariéře na kontě dva snímky, jež se zapsaly do filmové historie - Dvanáct rozhněvaných mužů z roku 1957 a Serpico z roku 1973 a byť byl mnohokrát nominován na Oscara, získal jej až v roce 2005 za celoživotní výkon. Z bohaté herecké filmografie Al Pacina se pro změnu kvalitativně vydělují dva snímky Kmotr z roku 1972 a pro změnu právě film Serpico o rok později, aby nakonec svého hereckého Oscara získal v roce 1992 za nepříliš povedenou (ve srovnání s originálem) coververzi italské komedie Vůně ženy z roku 1974.
Czech Made Man

Czech Made Man

Ihned pro premiéře se na v pořadí třetí autorský snímek Tomáše Řehořka, Czech Made Man, snesla negativní vlna kritiky tak, že by se mohlo zdá, že světlo světa spatřil nejhorší film za posledních X let. - Ale již při letmém ohlédnutí se do minulého roku, kdy krom několika dokumentů à la Katka, Český mír, Nesvatbov či Vše pro dobro světa a Nošovic, vznikl jediný snímek nadčasových kvalit - a to Pouta Radima Špačka.