V noci jsem snil, že jsem motýlem

Námět z amerického divokého západu, neboli westernu, je synonymem braku té nejhorší literární úrovně. Přesto se však najde celá řada výjimek, ve kterých byl western povýšen do těch nejvyšších pater krásné literatury. A prvním z nich je Edgar Lawrence Doctorow, autor celosvětově proslulého románu Ragtime, jenž svou prvotinou z roku 1960, Vítejte do zlých časů, western etabloval jako seriozní žánr americké literatury, kdy obvyklou zápletku boje dobra a zla povýšil do existencialistické roviny.

Jak již napovídá název románu i jeho autora, pochmurného zpěváka Nicka Cavea, Smrt Zajdy Munroa není zrovna z žánrového soudku lehké a oddechové četby. Naopak - na knize je nejpozitivnější její název. Ale srovnáme-li toto Caveovo v pořadí druhé literární dílo s jeho o dvacet let starší prvotinou, A uzřela oslice anděla (And the Ass Saw the Angel, 1989, česky 1995), urazil Cave velmi dlouhou cestu k tomu, aby se stal mnohem vyrovnanějším a méně autobiografickým. - V Oslici Cave v postavě postiženého chlapce Euchrida řeší vztah ke svému otci, v románu představeném jako Taťka, v těch nejtemnější odstínech černi. Zatímco v Zajdovi líčí cestu otce Zajdy vstříc peklu nejen bez emocí ale i s občasnou dávkou černého humoru.

Po tzv.utopické fázi svého díla, kdy Karel Čapek napsal sérii divadelních her a románů, jež ho katapultovaly mezi nejznámější, potažmo celosvětově nejvydávanější a nejčtenější autory meziválečné literatury, se Čapek obrátil k všednější tématice a více než jedno desetiletí se mezi léty 1922 a 1936, tedy v mezičase od napsání utopického Krakatitu a antimilitaristické Války s mloky, věnoval všednějším a lokálnějším tématům.

Thomas Mann, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929, proslul zejména svou novelou Smrt v Benátkách z roku 1912, ve které se v postavě svého alter ega Gustavu von Aschenbachovi veřejně vyznal ze své latentní homosexuality. Dalším z proslulých Mannových románů je se Smrtí v Benátkách zdánlivě nijak nesouvisející Kouzelný vrch, jenž začal psát na základě několika týdenní návštěvy své ženy Katie v plicním sanatoriu ve švýcarském Davosu. Mann zde byl fascinován postavami tuberkulózních pacientů, kteří dokázali žít ve zcela jiné rychlosti plynutí času s přísným dodržování léčebných procedur s mnohahodinovými pobyty na lehátku na mrazu a vůbec odlišné vnímání světa i lidí pacientů ze sanatoria a obyvatel z rovin.

Román Tichý Američan z roku 1955 je suverénně nejznámější a společensky nejvýznamnější román Grahama Greenea. - Leitmotivem románu je sice boj dvou mužů, anglického cynického novináře Thomase Fowlera a naivně idealistického tajemníka kulturního atašé na americké ambasádě v Saigonu, o stejnou vietnamskou dívku, původně Fowlerovu milenku, skutečný příběh je však skryt v přesném popisu amerických neokoloniálních ambicích ve Francouzské Indočíně. - Román přirozeně vzbudil již krátce po svém vydání značný rozruch. Greene byl dokonce od amerického vydání v roce 1956 až do své smrti v roce 1991 permanentně monitorován americkými tajnými službami. - Tato veřejností tušená informace, kdy byl Greene, přes svou čtenářskou oblíbenost a to nejen na obou stranách Atlantiku ale prakticky po celém světě, americkými s vládní propagandou spojenými médii pranýřován, ne-li jako kryprokomunista, tak alespoň jako levičák, byla potvrzena v roce 2002, kdy si deník The Gurdian na základě amerického Zákona o svobodě informací, vyžádal Greeneův tajný spis.