V noci jsem snil, že jsem motýlem

Jeden z nejslavnějších anglických romanopisců 20. století Graham Greene se ve svém díle opakovaně vracel k několika tématům, které se prolínají i jeho vlastním životem tak, že přes značnou dávku fikce a nadsázky lze mnoho jeho románů prohlásit za velmi osobní, protože v nich před očima čtenářů řešil velmi intimní témata. - Jak je poměrně velmi dobře známo, Graham Greene v roce 1927 přijal katolickou víru své manželky a stal se z něj sice do účasti na veřejných náboženských rituálech velmi vlažný věřící, ale o to více však katolicismus ovlivnil jeho život duchovní. Greene v řadě svých knih zkoumal téma náboženské morálky a to jak v kontrastu s vnitřním svědomím tak v kontrastu nepříliš příkladného života. - Greene, podobně jako hrdinové z jeho románů, se po řadě milostných avantýr rozešel se svou manželkou po roce 1945, nikdy se s ní však nerozvedl a po dlouhá desetiletí tak veřejně žil s řadou svých milenek.

Tennessee Williams je proslulý jako jeden z nejvýznamnější dramatiků 20. století, kdy je autorem více než 50 divadelních her, nichž mnohé jsou synonymem moderního psychologického dramatu (z těch nejznámějších jsou to například Skleněný zvěřinec - 1944, Tramvaj do stanice Touha - 1947, Kočka na rozpálené střeše - 1955). Méně známý, ba v českém překladu takřka neznámý, je Tennessee Williams co by spisovatel, jenž je autorem dvou velmi úspěšných románů (Římské jaro paní Stoneové - 1950 a Moise a svět rozumu - 1973) a dále celé řady povídek.

Knihu Jitro kouzelníků, jež poprvé vyšla v roce 1960, spolu sepsali dva francouzští milovníci okultních záhad, mysterií ale i sci-fi literatury, Jacques Bergier (původní profesí chemik) a Louis Pauwels (novinář). Kniha byla přeložena do několika dalších jazyků, ale podobných záhadologikých spisků plných senzačních zpráv o tajných spiknutích, ale i zapomenutých vědomostech starých civilizací či zaniklých okultních hnutí vycházelo již od konce 19. století nepřeberné množství tak, že Jitro kouzelníků sice ve své době vzbudilo jistý ohlas, ale kniha záhy zapadla stejně jako ostatní tituly tohoto ražení. V tehdejším Československu však v té době vládla jak cenzura tak především pseudofilozofická ideologie marx-lininistického materialismu a po podobných publikacích tak mezi čtenáři vládl obrovský hlad.

Po obrovském úspěchu trilogie Milénium, zesnulého švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona, se u nás ale i ve světě znovuzrodila nová vlna zájmu o fenomén takzvané severské detektivky, jež co do čtenářské obliby jako žánr kulminoval v 60. a 70. letech, ale jako celek nikdy nepřekročil hranice brakové literatury. To se změnilo právě s Miléniem, jež svými sociálními, kulturními i genderovými extenzemi povýšilo tento okrajový žánr na plnohodnotný literární směr, jenž se začal těšit oblibě jak u čtenářů tak u nakladatelů tak, že namísto ještě nedávných paperbackových neoriginálních překladů z němčiny nebo z angličtiny si dnes český čtenář může dopřát překlad ale i grafické a dílenské zpracování té nejvyšší úrovně.

Lev Nikolajevič Tolstoj je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších spisovatelů celé literární historie a to přesto, že napsal pouhé 3 romány (přirozeně krom desítek dalších povídek, novel, dramat, traktátů, pohádek či pedagogických děl). Tolstoj rovněž proslul jako jedna z nejhumanističtějších osobností, ale též jako pedantický autor, jež svá díla domýšlel do nejmenších detailů, několikrát je přepisoval či část díla, jež nebyla zcela v souladu s jeho pozdějším světonázorem, potlačoval a odmítal je po několik desítek let vydat tak, že byla publikována až po jeho smrti. - Román Vojna a mír psal v průběhu šesti let mezi roky 1864 až 1869, Annu Kareninu pět let mezi roky 1873 až 1877 a například slavná novela Hadži Murat, kterou Tolstoj psal osm let mezi roky 1896 až 1904 čekala na své první vydání v roce 1912, tedy rok po Tolstého smrti, dlouhých osm let.