„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Literární recenze a kritiky

John Maxwell Coetzee: Pomalý muž

John Maxwell Coetzee: Pomalý muž

Slow Man, 2005

Dílo jihoafrického spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Johna Coetzeeho je proslulé svou myšlenkovou hutností, kdy namísto děje či psychologickému popisu svých postav, se takřka výhradně soustředí na vnitřní svět svých hrdinů. Charakteristika postav se tak vesměs skládá z vlastního hodnocení, kdy se jednotliví hrdinové vesměs hodnotí v nejčernějších a až takřka psychopatických barvách, potažmo Coetzee čtenáře často manipuluje tím, že v postavě hlavního hrdiny vzbuzuje pocit vlastního alter ega. A nejinak je tomu u mistrovského románu z roku 2005, Pomalý muž, který krom obvyklé introvertnosti a zálibě v osamělosti vzbuzuje i chmurné pocity stáří, nemohoucnosti a neschopnosti žít plnohodnotný život.
Binet Laurent: HHhH

Binet Laurent: HHhH

HHhH, 2010

Zcela neznámý francouzský spisovatel Binet Laurent napsal v roce 2010 svou románovou prvotinu s nic neříkajícím názvem HHhH. V témže roce byl tento román oceněn, ve Francii sice velmi prestižní, ale u nás opět zcela neznámou, Goncourtovou cenou a to ve vedlejší kategorii za nejlepší románovou prvotinu. V témže roce román přeložila Michala Marková a vydalo jej nakladatelství Argo. A tento román zcela neznámého a začínajícího autora se takřka bez publicity stal okamžitě nejprodávanější knihou na českém trhu.
George Orwell: Farma zvířat

George Orwell: Farma zvířat

Animal Farm, 1945

Dílo novináře, spisovatele, demokratického socialisty a zejména bojovníka proti všem formám totality, George Orwella, je pro dnešního čtenáře zúženo na dvojici děl Farma zvířat a 1984, které však své známosti a proslulosti došly až dlouhá léta po Orwellově smrti. A podobně nepřímočará byla i původní motivace, proč byla tato dvě pro světovou literaturu zcela zásadní díla napsána. - Z pohledu dnešního čtenáře by se mohlo zdát, že Orwell byl mimořádně nadaný vizionář, který navíc jako novinář disponoval informacemi, které nebyly po dlouhá desetileté přístupná široké veřejnosti.
John Steinbeck: Pláň Tortilla

John Steinbeck: Pláň Tortilla

Tortilla Flat, 1935

Pláň Tortilla byla co do pořadí čtvrtým dílem Johna Steinbecka, ale jako první mu zajistila úspěch jak u čtenářů tak u literární kritiky. A úspěch to byl možná i pro samotného Steinbecka zcela nečekaný - román krom vína a radosti ze života oslavuje sociální skupinu nazývanou paisanos, tedy mexicko-indiánsko-španělské nezaměstnané, kteří obývají chudinskou čtvrť zvanou pláň Tortilla ve městě Monterey. (Do kalifornského městečka Monterey Steinbeck krom Pláně Tortilly umístil i děj dalších svých románů O myších a lidech (1937), Na plechárně (1945) a Na východ od ráje (1952).
John Steinbeck: Na plechárně

John Steinbeck: Na plechárně

Cannery Row, 1945

Téma nosná části díla Johna Steinbecka pochází období tzv. Velké krize z 30. let, kdy v průběhu desetiletí mezi léty 1935 až 1945 stvořil čtveřici děl, jež se zasloužila o jeho nehynoucí čtenářský věhlas, potažmo i ocenění Nobelovou cenou za literaturu: Pláň Tortilla (1935), O myších a lidech (1937), Hrozny hněvu (1939) a konečně Na plechárně (1945).
E.L. Doctorow: Ragtime

E.L. Doctorow: Ragtime

Ragtime, 1975

V roce 1975 napsal Edgar Lawrence Doctorow kratičkou novelu, jež se jak svým názvem tak zejména stylem odkazuje na hudební styl z přelomu století - Ragtime. Ač novela má co do objemu něco přes dvěstě stran, je v ní vystřídáno velké množství poloh, ale i vystupujících postav tak, že se v ní podařilo neopakovatelně zachytit atmosféru, jež v USA panovala mezi léty 1902 až 1917. - A to počínaje civilizačními výdobytky, kdy se americká střední třída začala považovat za nové pány světa, přes všudepřítomný rasizmus, dělnické bouře a sociální nerovnoprávnost.
Ken Kesey: Námořníkova píseň

Ken Kesey: Námořníkova píseň

Sailor Song, 1992

Ač se to zdá neuvěřitelné, protože Kena Keseye můžeme zařadit mezi nejvlivnější autory 2. poloviny 20. století, tak Kesey za svůj tvůrčí život napsal jen tři romány - kultovní Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1962 a Tak mě někdy napadá z roku 1964, po dlouhých osmadvaceti letech pak po desetileté práci v roce 1992 vydává svůj román třetí Námořníkova píseň. (Pro formu dodejme, že tuto pauzu mezi léty 1964 až 1992 Kesey vyplnil jak 5-měsíčním pobytem ve vězení za přechovávání marihuany, než byl vysekán svým právníkem, tak psal novinové články, eseje ale i pohádky pro děti.)
Robert Ruark: Medojedky

Robert Ruark: Medojedky

The Honey Badger, 1965

Není asi čtenáře, který by není neznal osobu, život a dílo Ernesta Hemingwaye. Ostatně Hemingwayem je doslova prostoupena celá americká literatura 20. století a Hemingway tak má zaujímá pozici jednoho z nejkultovnějších spisovatelů všech dob. Avšak co čtenáři říká jméno Hemingwayova souputníka, novináře, reportéra, lovce a neúnavného dobrodruha Roberta Ruarka? V našich končinách je jeho jméno spojováno jen s jeho posmrtně vydaným románem Medojedky, který se v češtině dočkal celkem tří vydání. V rodné Americe však Ruark zcela zapadl do zapomnění, ač se v dobách svého tvůrčího vrcholu v 50. letech mohl co do věhlasu srovnávat i se svým kamarádem Hemingwayem.
Irvine Welsh: Acid House

Irvine Welsh: Acid House

The Acid House, 1994

Poté, co skotský rodák z Edinburghu Irvine Welsh v roce 1993 vydal svou románovou prvotinu Trainspotting, respektive v roce následujícím povídkovou sbírku Acid House, jako by obrátil list v dějinách literatury a doposud kultovní autoři à Charles Bukowski, Jack Kerouac či William Seward Burroughs, kteří ještě zdaleka nestihli být přeloženi a vydáni v českém jazyce, beznadějně zapadli do propadliště dějin s tím, že jejich provokativní, ba často i exhibující próza, se v porovnání s Welshem stala četba pro čtenáře tak maximálně školou povinných.
Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího

Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího

Death of a Salesman, 1949

Arthur Miller je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších divadelních tvůrců 20. století. Mnoha lidem je však paradoxně více znám pro své, v pořadí druhé, manželství s Marylin Monroe anebo svým krátkým angažmá v Americké komunistické straně v polovině 30. let. Ti divadla znalejší pak asi okamžitě vychrlí názvy nejznámějších Millerových her à la Všichni moji synové (1947), Smrt obchodního cestujícího (1949), Čarodějky ze Salemu (1953) či Pohled z mostu (1955).
Graham Greene: Vyhaslý případ

Graham Greene: Vyhaslý případ

A Burnt Out-Case, 1961

Název novely Vyhaslý případ Grahama Greena není zvolen náhodou - v anglickém originále evokuje jak vyhaslost duševní tak fyzickou - děj románu je totiž umístěn v africkém leprosáriu u řeky Kongo. A jako „vyhaslost“ je označován stav nemoci, kdy je u malomocného kompletně napadena nervová soustava, s vedlejším efektem v podobě odpadlých měkkých tkání a končetin. Toto zmrzačení však nemocnému přináší úlevu od jinak nesnesitelné bolesti.
Michael Chabon: Židovský policejní klub

Michael Chabon: Židovský policejní klub

The Yiddish Policemen's Union, 2007

Román Michaela Chabona Židovský policejní klub z roku 2007 vznikal dlouhých pět let, kdy Chabon několikrát změnil jak název, dlouze vymýšlel ústřední zápletku, potažmo v závěrečné fázi seškrtal text románu zhruba na polovinu. Celý text je tak charakteristický tím, že psaní románu musel autor doslova vydřít a krom inspirace v reálném historickém dokumentu - v tzv. Slatteryho zprávě, ve které byl již v roce 1938 navrženo zřídit na Aljašce židovská ghetta, jež by přijímala evropské uprchlíky, dále zkombinoval mnoho dalších literárních námětů. Ačkoliv román působí mnohem vyrovnanějším dojmem než například Chabonovo předchozí Pulitzerovou cenou ověnčené dílo Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye z roku 2000, nesetkal se Židovský policejní klub zrovna se vřelým přijetím ze strany kritiků a bývá spíš oceňován jako příspěvek v žánru sci-fi. Rovněž bylo nakonec upuštěno od filmové adaptace, která byla naposledy plánována bratry Coenovými a to v roce 2007.
Graham Greene: Honorární konzul

Graham Greene: Honorární konzul

The Honorary Consul, 1973

Honorární konzul je čtenářsky vůbec nejoblíbenější dílo Grahama Greena, které se krom takřka obligátního filmového zpracování, dočkalo i české televizní adaptace z roku 1991 a to v režii Jaroslava Dudka a tehdejším hvězdným obsazením à la František Němec, Petr Nárožný, Miloš Kopecký, Petr Čepek, Jiří Bartoška a Ilja Racek.
Michael Chabon: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye

Michael Chabon: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye

The Amazing Adventures of Kavalier & Clay, 2000

Michael Chabon jakožto jeden z nejvýznamnějších a nejoceňovanějších romanopisců současné Ameriky vstoupil na pole slávy jako hned svým románem Tajemství Pittsburghu z roku 1988. Jeho sláva pak kulminovala o dalších dvanáct let později v rozsáhlém románu Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye z roku 2000, za který mu byla o rok později udělena i Pulitzerova cena v kategorii Nejlepší fikce.
Graham Greene: Lidský faktor

Graham Greene: Lidský faktor

The Human Factor, 1978

Během 2. světové války působil Graham Greene několik let ve středoafrické Sierra Leone na misi pro britskou špionážní službu MI6. - Jak asi již vyplývá z důležitosti Sierry Leone jako země v rámci mezinárodní politiky 40. let, neměla Grahamova pozice v rámci MI6 nijaký velký význam - a tak důležitost této mise byla spíše retrospektivní, kdy jej jeho zážitky a zkušenosti inspirovali v celé řadě románů se špionážní tématikou - co kvality z této série vyjímám zejména román Tichý Američan z roku 1955.