V noci jsem snil, že jsem motýlem

August Strindberg je vedle Henrika Ibsena asi vůbec nejvýznamnější dramatik 2. poloviny 19. století. Avšak drtivá většina z jeho celkem 58 her, které do značné míry čerpaly z švédských historických námětů, již s úderem 20. století nenávratně zmizela ze světového repertoáru tak, že dnešnímu teatrofilovi je z jeho rozsáhléhé síla známa snad jen již zřídkavě udávaná Slečna Julie.

V 60. letech 20. století se započal zcela nevídaný rozmach latinskoamerické literatury, kdy pod přímým vlivem díla Jamese Joyce, Williama Faulknera, Virginie Woolfové ale i Franze Kafky, se na literárním nebi vyrojila celá plejáda původních autorů, kteří do vínku moderní světové literatury přinesli novátorské postupy založené na experimentu s překračováním hranic zažitých pravidel ale i na zcela nových literárních postupech.

Karel Čapek je co do kontextu české prózy brán jako jedna z největších osobností a je u nás i v zahraničí čten s neměnnou intenzitou bez ohledu na změnu režimů, které se v minulosti Čapka pokusili častovat nejrozmanitějšími nálepkami.

Ačkoliv můžeme Grahama Greena zařadit mezi nejvýznamnější spisovatele 20. století, bývá charakteristika jeho díla mnohdy nejednoznačná. - V kontextu anglosaské literatury bývá zařazován do druhokolejné kategorie s přívlastkem autora co do názorů i obsahu díla příliš přimknutého ke katolicismu. Na straně druhé se v souvislosti s Greenem můžeme potkat s označením „Dostojevský 20. století“ či s výčtem mnoha ocenění, jež jeho dílo, v čele s romány Moc a sláva, Tichý Američan a Jádro věci, bývá zařazováno do seznamu toho nejlepšího, co kdy bylo napsáno. K nejednoznačnému postoji může též přispět Greenovo členství v britské komunistické straně ve 20. letech (vstoupil tam dle svých slov z pouhé recese) či angažmá v britských tajných službách během II. světové války, kdy mimo jiné působil i v africké Sierra Leoně.

Co je české, to je sice naše, nicméně česká literatura (a česká kultura a umění jako celek) jakožto svébytný fenomén vždy pouze koexistovala na bázi zpožděné reflexe světových literárních trendů tak, že pomineme-li předbělohorské období, lze s jistou dávky nadsázky říci, že emancipovaná česká literatura, existovala jen v kratičkém období tzv. I. republiky.

Ačkoliv se současnému čtenáři může zdát, že čas byl k novele Johna Steinbecka Měsíc zapadá, až příliš nelítostný, téma okupace, záškodnictví a partyzánské války jsou již značně otřepané, a charakteristika postav bez náznaku bázně i hany je až neúnosně patetická, potom o to větší ohlas tato novela vzbudila v době svého vydání - v březnu 1942, a to jak v Steinbeckově rodném USA, jež čerstvě vstoupilo do války, tak v Německem okupované Francii, v poválečném Československu, ale v další takřka stovce zemí, do jejichž jazyka byla novela záhy přeložena.

Americký spisovatel Horace McCoy se proslavil zejména svými novelami z období Velké hospodářské krize z 30. let, které jej co do tématu, zpracování i výstavby příběhu staví takřka bok po boku Johna Steinbecka. Jeho nejslavnější dílo je však kratičká novela z roku 1935 Koně se přece střílejí, které se plné uznání dostalo až v průběhu 60. let po úspěchu stejnojmenné filmové adaptace v režii Sydneyho Pollacka s Jane Fondovou a Michaelem Sarrazinem v hlavních rolích.